Popis chrámu
STAVBA KOSTELA
Základní kámen byl slavnostně položen 24.července 1900 a za pouhé dva roky - 8.července 1902 byl kostel otevřen (čp. 347). Stavitelem byl Gustav WIEDERMANN z Františkových Lázní, který stavěl i pravoslavné chrámy v Karlových Varech a ve Františkových Lázních. Kostel stavěl podle návrhu člena petrohradské akademie uměni Nikolaje Vladimiroviče SULTANOVA (1850-1908) v typickém rusko-byzantském slohu.
Exteriér kostela je zcela ojedinělý. Základem půdorysu je řecký kříž s třemi polokruhovitými apsidami, které stojí na mohutných žulových kvádrech a činí vnitřní prostor bohatě členěným. Kvadratický střed budovy přečnívá nad nižšími apsidami a je uzavřen kopulovitou klenbou. Kostelu vévodí malá a velká cibulovitá báň. Zvonice se nachází nad vchodem do kostela. Melodická zvonkohra z pravoslavného kostela dávla Mariánským Lázním nový svéraz. V první světové válce ovšem přišel kostel o líbeznou zvonkohru, neboť pět zvonů, věnovaných knížetem Voroncovem-Daškovem a jeho chotí, bylo zabaveno pro válečné účely. Kostel tehdy přišel také i o původní bohaté pozlacení obou bání. Pouze bohatě zdobené zlaté kříže na báních zůstaly a dodnes svítí do dálky.
Do chrámu vede dvojité schodiště a na stěnách, po obou stranách vchodu, jsou dva kříže a dva obrazy, z nichž severní obraz byl poškozen za vichřice v roce 1990 a byl jen nouzově opraven. Zvonice nad vchodem dostala roku 1973 čtyři menší zvony.
Interiér kostela je neméně tak úchvatný jako vnější část. Uvnitř je kostel vyzdoben malbami, ornamenty a ikonami. Některé ikony pocházejí ze 17.století. Vesměs jde o dary hostů, kteří se v Mariánských Lázních léčili.
IKONOSTAS je umělecká stěna zdobená ikonami, která odděluje v pravoslavných kostelech oltář od hlavního prostoru chrámu. Slovo "ikonostas" pochází z řeckého "ejkóna" (=obraz) a "stázis" (=pevné stání, místo). Mariánskolázeňský ikonostas má zajímavou historii.
Byl vyroben v keramické dílně obce Kuzněcovo u města Tveri (mezi Moskvou a Petrohradem) a převezen na světovou výstavu do Paříže, kde získal nejvyšší oceněni GRAND PRIX DE FRANCE. Toto nádherné dílo z emailu a majoliky odkoupil v roce 1900 dlouholetý starosta pravoslavné církve v Mariánských Lázních plukovník (později generál) Petr Petrovič RYKOVSKIJ z Charkova pro budoucí chrám v Mariánských Lázních. A tak ikonostas znovu cestoval - z Paříže do Mariánských Lázní.
Malby na pozlacené cínové desce jsou dílem ikonografa Paškova z Moskvy, sám ikonostas je společným dílem malíře Krasnoščokova, který nakreslil návrh, sochaře Aněnského a brusiče Ivanova.
Na přípravě emailových a majolikových barev se podíleli chemici Ivan a Porfirij Pankratovové. Každá barva ikonostasu musela být vypalována za jiné teploty a proto jednotlivé díly byly dávány do pece vícekrát. Hojně bylo použito zlata a kobaltu - což je tmavá modř, dražší než zlato!
Dveře uprostřed ikonostasu jsou otevřeny pouze během bohoslužby. Za nimi je oltářní stůl se svatostánkem. Jedinečná
IKONA VŠECH SVATÝCH je vpravo na podstavci. Uprostřed je obraz "Vzkříšení Krista" a kolem něho vyobrazeny další svátky Kristovy. Hlavní část ikony tvoří dvanáct polí pravoslavného ročního kalendáře, kde jsou v kalendářním pořádku drobnomalbou vyvedeni všichni svatí, uctívaní pravoslavnou církví. Na okraji pak jsou drobné kopie uctívaných obrazů Panny Marie.
STŘÍBRNÉ SVATEBNÍ KORUNY jsou položeny na stojanech vpravo ikonostasu. Při obřadu sňatku se jimi korunuji ženich jako král a nevěsta jako královna nového pokolení. V postranní nice bývala pietně umístěna pamětní busta posledního ruského cara Mikuláše II. Alexandroviče (carem 1894-1917), což by potvrzovalo carův přínos ke stavbě kostela.
První světová válka znamenala znepřáteleni Rakouska-Uherska s carským Ruskem. Tradiční návštěvnost Rusů byla násilně přerušena. Po válce zůstala velmi nízká a bohoslužby se tu sloužily jen přilež1tostně. O kostel pečoval pražský pravoslavný biskup SERGIUS a dohled měl plukovník VOLOTKOV z Prahy. Doživotním kurátorem byl od roku 1902 starosta města dr. Franz NADLER.
